Znak a vlajka obce

První zmínka o Černčicích je v písemných historických pramenech uvedena v zápise lounské městské soudní knihy k roku 1354. A to nepřímo jako domicil lounského měšťana Mikuláše z Černčic. Ves se připomíná v roce 1365, když Lounští koupili od Petra z Janovic několik lánů polí v Černčicích. Ves sama je však nepochybně starší, protože kostel sv. Vavřince je historiky umění zařazován do druhé poloviny 12. století. Václav a Mikuláš, synové lounského městského písaře Jana Žlutického, dosáhli u krále Jiřího povýšení do šlechtického stavu a udělení erbu s přídomkem z Černčic. Mikuláš se stal královským hofrychtéřem (+ 1511). Po té, co na přelomu 15. a 16. století získali jmenovaní bratři ves Bedřichův Světec, začali se psát Světečtí z Černčic. V roce 1483 dal král Vladislav Jagellonský erb Pavlovi z Černčic, kterého za erbovního strýce přijali bratři Václav a Mikuláš z Černčic. Stejně tak v roce 1506, kdy stejné strýcovství a erb obdrželi Václav Stradal a Šimon Hubka, užívající pak také přídomku z Černčic. Dějiny obce po roce 1620 jsou ve vztahu k posloupnosti jejích vlastníků již přehledné. V roce 1627 prodal Litold Kozel z Hřivic svůj díl Černčic Volfovi Ilburkovi z Vřesovic, držiteli panství Vršovice. Po smrti Volfa Ilburka musel jeho bratr Vilém pro dluhy prodat Vršovice Kateřině Benigně roz. z Lobkowicz, manželce Viléma z Lobkowicz na Bílině. Ta věnovala Vršovice svému vnukovi Adamovi z Pappenheimu, který v roce 1647 zahynul v souboji a jeho vdova Marie Ester prodala statek v roce 1663 Sylvii Kateřině z Badenu, roz. z Caretto-Millesimo, vdově po Heřmanovi Černínovi z Chudenic (+ 1651). Sylvie Kateřina byla (od roku 1659) manželkou Leopolda Viléma (1626 – 1671), mladšího ze synů Viléma markraběte z Badenu (1593 – 1677). Za pět let po sňatku, v roce 1664, ve věku 58 let zemřela. Leopold Vilém Bádenský dědil po zemřelé manželce na základě jejího testamentu z 12. února 1660. Alžběta Augusta dcera Ludvíka Viléma Jiřího markraběte Bádenského, postoupila svá panství strýci Janovi knížeti ze Schwarzenbergu. Schwarzenbergové byli vrchností ve Vršovicích a také v Černčicích (v okolí v Oboře, Počedělicích, Postoloprtech, Blažimi, Jimlíně – Novém Hradě, Cítolibech atd.) od roku 1783 do roku 1850, kdy vrchnostenská správa byla nahrazena správou státní zřízením okresních a obecních úřadů. Velkostatek byl schwarzenberský až do pozemkové reformy v roce 1924.

Znak se shoduje s popisem: Ve stříbrném štítě modrý kůl se třemi zlatými hvězdami pod sebou.

Z kůlu vyrůstá do stran červená lilie. Kůl, hvězdy a lilie jsou odvozeny z erbu Světeckých z Černčic. Modrý kůl a stříbrný štít je inspirován základním rodovým znakem knížat ze Schwarzenbergu.