Dešťové srážky v obci

Dešťové srážky v období roků 2001 – 2010

Údaje jsou v litrech na metr čtvereční     

Co ovlivňuje srážky v naší oblasti?

Lounsko je známo poměrně nízkým úhrnem ročních srážek. Tento jev je dán mimo jiné tzv. dešťovým stínem Krušných hor. Dochází zde k zvyšování teploty vzduchu a jeho proudění mezi zmíněnými Krušnými horami a hradbou lesů džbánské plošiny. Dnešní klimatické podmínky jsou navíc důsledkem stále se zhoršujícího vlivu lidské činnosti v Poohří a jeho nejbližším sousedství. Zemědělská činnost, vysoušení mokřin melioracemi, rozorávání remízků, likvidace lužních lesů změnily okolí Loun v kulturní step, která je vystavená účinkům slunečního záření a převládajícím severozápadním větrům. Úbytkem takzvané vytrvalé zeleně došlo ke zhoršení klimatických podmínek v našem okolí. Nutno se zmínit i o těžbě a spalování hnědého uhlí v elektrárnách a teplárnách, nemalý vliv na vypouštění exhalací má i chemický průmysl. Tyto faktory způsobují po radu dní v roce atmosférickou inverzi, která se víceméně podílí na tvorbě počasí v našem okolí.

Něco z historie o meteorologii

Nejstarší pozorování teploty se datuje od 1. ledna 1775 v pražském Klementinu, pozorování srážek na téže stanici od roku 1805. Nejvyšší denní srážky byly naměřeny 29. července 1897 v Nové Louce v Jizerských horách – 345,1 mm. Dlouhodobě největší úhrny ročních srážek činí kolem 1300 – 1400 mm, a to na hřebenech Beskyd a Krkonoš. Nejsušší oblastí je Žatecko, kde dlouhodobé průměry ročních úhrnů srážek bývají okolo 450 mm. Absolutně uznávané maximum teploty v ČR bylo naměřeno 27. srpna 1983 v Praze – Uhříněvsi a činilo + 40,2 °C. Absolutní minimum činí – 42,2 °C a bylo naměřeno v Litvínovicích u Českých Budějovic dne 11. února 1929.

                                                                                                                     Petr Tománek